17:51

31. may 2018 at 17:50 | Kai. |  about me
Už jen bezmocně ležím na zemi, usmrkaná, zadýchaná, jehličí mě píchá do nahých nohou. Slyším jen, jak mé srdce chce vyskočit z hrudníku.

Co teď? Má smysl pokračovat? Nechat tady všechny, zklamat je? Nejradši bych odešla bez jakéhokoliv slova. Občas mám pocit, že jsem úplně zbytečná. Všichni by se beze mě obešli. Nemusím tu být, proč taky? Občas chci jít a omlátit si něco o hlavu tak, abych se už neprobrala. Nikdy. Deprese mi ničí zdravý rozum a hlavně život. Zase přemýšlím nad těma hovnama, která se mě držela tak dlouho a já se jich na dobro zbavila. Myslela jsem si, že jsem se jich zbavila. Ale jsou tady. Proč? Proč nezůstala tam, kde do teď byla? Rok jsem o nich nevěděla, rok jsem strávila s úsměvem na rtech, rok jsem si mohla říkat, že jsem šťastná. Ale teď? Chtěla bych odejít pryč, ale nějaký smetí sebelásky mi to nedovolí. V tomhle případě bych chtěla být sobecká mrcha.

Nevím, kde se ve mně tyhle myšlenky berou.
V úterý jdu po dlouhé době ke 'cvokařce', zláme nademnou hůl jako ostatní. Včetně blízkých. Přijdu si, jak kdyby mi nedokázali pomoct, nechtěli mi nabídnout tu ruku, to objetí. Nepotřebuju, aby mi řekli, že to všechno bude dobré, protože nebude. Vím to já, víš to i ty. Potřebuju člověka, který semnou bude mít trpělivost a nevykašle se na mě hned po prvním pádu, jako většina. Podá mi pomocnou ruku i bez toho, abych si o ni řekla sama. Tenhle člověk mi v životě chybí. Existuje vůbec někdo takový? Jsem naivní a psychicky labilní sra.ka.

 


Comments

1 Džejní | Web | 5. june 2018 at 11:06 | React

mam skusenosti, ze kazdy jeden clovek odchadza, aj ked sa na zaciatku tvari, ze zostane, nech sa stane cokolvek. podla mna ale nemozeme od nikoho chciet, aby zvladal nase sracky 100% casu. lebo aj ti druhi su ludia a potrebuju objatie, aj ked mozno menej ako ti, ktori fakt trpia a hlavou sa im premietaju fakt cierne myslienky. vela ludi proste nema gule na to zotrvat pri cloveku, na ktorom vidi, ze mu je zle. pretoze ludia chcu vidiet konstatne zlepsovanie, chcu vidiet, ze pomahaju a nechcu vidiet opatovne zhorsenie nasho stavu, lebo sa citia bezmocni, a to ich nici. su taki, co dokazu mat viac trpezlivosti ako ini, ale je ich sakra malo. takze nie kazdemu, komu je psychicky zle, sa ujde clovek, ktory pri nom bude stat stoj co stoj a odolavat jeho naladam, sebatryzneniu, ubijaniu sa, placu a inych veci, ktore k tomu patria. velmi ti zelam, aby si nasla niekoho, kto ti pomoze, kto zostane, ked sa bude vsetko ostatne sypat, kto bude stat pri tebe, kto bude vediet, ked sa budes citit zle a iba ta objime a urobi presne to, co budes potrebovat bez toho, aby sa musel pytat. ale dovtedy musis byt silna ty sama pre seba, zostat, zotrvat, lebo verim, ze znova pride cas, kedy demoni odidu do uzadia a ty sa budes usmievat a budes uprimne stastna. aj ked sa teraz vobec nezda, ze by bolo nieco take mozne. drz sa <3

2 nika | Web | 7. june 2018 at 20:24 | React

Myslím, že jakmile má člověk jednou depresi, bude tu už navždycky. Vždycky se někde ty hnusný věci budou schovávat a někdy prostě zase vyjdou na povrch. Ale to neznamená, že se zase neschovají. Jestli sis rok mohla říkat, že jsi šťastná, další takový rok přijde. Kašli na to, že nad tebou lidi lámou hůl. To dělají nad všema. Není to jednoduchý, s náma vydržet, tak jim to nemějme za zlý. Důležitý je, abys nad sebou nelámala hůl ty sama. Protože jsi úžasná a hrozně silná, a když budeš věřit a bojovat, ty myšlenky zase odejdou. Nemůže být pořád jenom dobře. Ale taky přece nemůže být pořád jenom špatně. Ty to zvládneš. My to zvládnem. Slibuju.

3 Simix | Web | 12. june 2018 at 14:30 | React

Jo, i já někdy mívám takové pocity a myšlenky. Jsou to taková depresivnější období nebo chvilky.
Já taky delší dobu byla spíš s úsměvem na tváři, ale taky na mě padlo to depresivnější období, ale bývalo mi  hůř, jde to zatím docela dobře.
Jo, člověk, který při tobě bude stát a neodejde hned po prvním problému, je třeba.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.